Stalo se a připravuje se
Žádné zprávy.

Životopis Karla Engliše

Karel Engliš (17. 8. 1880 – 13. 6. 1961)
Patřil k těm, kteří zůstávali neprávem po dlouhou dobu opomíjenými postavami našich dějin. Jako národohospodář a ekonom se nesmazatelně zapsal do dějin meziválečného Československa, jako ministr financi v několika meziválečných vládách spolurozhodoval o hospodářském vývoji země, jako teoretik přinesl velké množství nových přístupů a řešeni, které dodnes ještě nebyly prostudovány a objeveny. Jako univerzitní profesor ovlivnil dvě generace našich ekonomů. Jako člověk kolem sebe šířil svůj „elán vital“, svou neuvěřitelnou energii.
 
Život každého člověka je poznamenán jeho dětstvím. Karel Engliš se narodil jako deváté dítě řezníka Antonína Engliše 17. 8.1880 v Hrabyni u Opavy. Jeho otci tehdy bylo 63 let a dětství Karla Engliše – i když citově velmi bohaté – bylo ovlivněno chudobou a nedostatkem. Rodinné prostředí také vytvořilo pro Karla Engliše životni vzory. Otec byl pracovitý, skromný a šetrný. Matka, kterou Engliš velmi miloval, měla vzácnou povahu prozářenou lidovou moudrosti – její přísloví Engliš používal po cely život. Uvádí se například, že ministr Engliš, když na schůzích vlády narážel na nepochopení svých finančně nešetrných kolegů, odvolával se na autoritu nejvyšší – totiž na svou maminku. Oblíbeným bylo např. rčení: „Žádná hromádka není tak velká, aby se nepřišlo na dno, když se z ni pořad béře“. Materiální nedostatek doprovázel Karla Engliše i po celou dobu jeho studií – od opavského gymnázia až po pražskou Karlovu univerzitu. Byl odkázán na vlastní příjmy z kondic. Je to další okolnost, která formovala především Englišovo pedagogické působení. Po studiích následovala Englišova úspěšná dráha pedagoga, vědce a státníka, i když mnohdy provázená dramatickými zvraty. Po absolvování právnické fakulty se Engliš stal úředníkem Zemské statistické kanceláře v Praze a Úřadu pro statistiku práce při ministerstvu obchodu ve Vídni. Od roku 1910 byl docentem národního hospodářství na české technice v Brně, roku 1911 mimořádným a od roku 1919 řádným profesorem. Svou politickou dráhu Engliš spojoval nejprve s Moravskou stranou lidovo-pokrokovou, po vzniku Československa pak s Národně demokratickou stranou. Roku 1918 pracoval jako člen Národního výboru v Praze, pak Prozatímního národního shromáždění. Mezi lety 1920−1925 byl poslancem Československého národního shromáždění za olomoucký volební kraj. Roku 1925 z Národně demokratické strany vystoupil a vzdal se mandátu. Jeho hlavni sférou zájmu byla účast na hospodářské politice státu v oblasti finančního a bankovního sektoru.

Vybrané mezníky

1904-1911 pracovník Zemského statistického úřadu v Praze; od r. 1908 pracovník ministerstva obchodu ve Vídni
1910-1918 docent a od r. 1911 profesor národního hospodářství na české Vysoké škole technické v Brně
1913-1918 poslanec Moravského slezského sněmu
1919-1920 první rektor Masarykovy univerzity v Brně
1919-1939 profesor národního hospodářství na právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně
1920-1925 poslanec Národního shromáždění za Stranu národně demokratickou
1920-1931 ministr financí 6 československých vlád (26. 5. – 15. 9. 1920; 9. 12. 1925 – 18. 3. 1926; 18. 3. 1926 – 12. 10. 1926; 12. 10.1926 – 25. 11.1928; 7. 12. 1929 – 16. 4. 1931); 15. 9. 1920 – 21. 3. 1921 správce ministerstva financí
1934-1939 guvernér Národní banky československé (23. 2. 1934 – 21. 2. 1939)
1939-1948 profesor národního hospodářství na právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
1947-1948 rektor Univerzity Karlovy v Praze (9. 12. 1947 – 26. 2. 1948)
1952-1953 28. 8. 1952 vydán příkaz k opuštění Prahy; přestěhování do Hrabyně
1991 28. 10. 1991 propůjčen prezidentem ČSFR Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy in memoriam za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva
1992 10. 11. 1992 odhalen Englišův pomník v obci Hrabyně
 
Z knihy F. Vencovský, Karel Engliš. Brno 1993, zpracoval J. Malinovský.
 
Galerie fotografií ze života K. Engliše zde.